Barcelona: Nenápadně chytré město
Z Madridu do Barcelony je to něco přes 620 kilometrů. Když budete mít štěstí, autem to zvládnete za šest hodin. Nebo v 8.25 ráno nasednete do vlaku a za necelé dvě a půl hodiny vystoupíte v cíli. Že vysokorychlostní vlak Siemens Velaro operovaný španělskými státními dráhami utíká krajinou rychlostí 300 kilometrů za hodinu, z okénka vagonu nepostřehnete. Krajina plyne přirozeně. Míjíte zoraná pole, sem tam zahlédnete farmu nebo trafostanici. Poklidný venkov zůstává k technologiím netečný, ale Barcelona jimi tepe. V katalánské metropoli, která v listopadu hostila veletrh Smart City Expo World Congress věnovaný chytrým technologiím, se svezete metrem bez řidiče, ubytujete se v hotelu řízeném inteligentním systémem nebo díky senzorům spolupracujícím s GPS chytnete zelenou vlnu. Zatím tedy jen někde.
Barcelona je jedno ze světových velkoměst, které si vzalo k srdci digitalizaci a automatizaci. Na první pohled v ní plyne běžný městský život. Gaudího Sagrada Familia pořád ještě není dostavěná a turisté, kteří korzují kolem, hledají správný úhel, aby stavbu vyfotili bez jeřábů. O kousek dál si skupinka lidí ohřívá ruce o kelímek s kávou, protože i když ve dne hřeje slunce, po setmění je chladno. Na hřišti u protějšího parku i přes padající tmu pořád ještě výskají děti na houpačkách.
Infrastruktura chytrých měst nemusí nutně připomínat sci-fi. Pravda, když před vámi nonšalantně zastaví metro barcelonské linky L9, které do stanice přisvištělo bez řidiče, chvíli se nepatřičně rozhlížíte. A několik vteřin si zvykáte na to, že na konci vagonu, který je ve skutečnosti začátkem, při jízdě nerušeně sledujete ubíhající tunel. Zatrne vám, když se blížíte k místu, kde se koleje rozbíhají. Chytrý stroj ale ve vhodný okamžik sám uhne na správnou podzemní kolej. Inteligentní města nebudí rozruch, ale svým obyvatelům poskytují zážitek, který je jiný a v mnoha ohledech příjemný. Nejde o šokování technologiemi. Záměrem je kvalitnější život. Nic nového pod sluncem. Jak žít snadněji a lépe hledají lidé už tisíce let.
Barcelona se svými širokými ulicemi působí vzdušně a otevřeně. Jako každé z velkoměst ale zažívá dopravní špičky. Třeba kolem šesté hodiny večer. „Takhle je to tady vždycky,“ krčí rameny taxikář, který mě veze od chrámu Sagrada Familia k výstavišti, na němž svítí nápis Cities for Citizens. Hlavní město Katalánska hostilo v polovině listopadu světový veletrh Smart City Expo World Congress věnovaný chytrým technologiím. Sjeli se na něj lidé z celého světa. Podle odhadů organizátorů 16 688 návštěvníků, kteří korzovali mezi 591 vystavovateli. Vedle firem, jež zde odhalily svá řešení pro inteligentní města, digitalizaci nebo automatizaci, se prezentovala i chytrá města, například Berlín nebo anglický Peterborough.
Chytré senzory uvolňují městské tepny
Zatímco experti jsou o smysluplnosti chytrých měst přesvědčeni, řada návštěvníků vstupovala do rozlehlé haly výstaviště s otázkou: jsou inteligentní města opravdu nutností? Odborníci rádi odpovídají čísly. Podle odhadů se každý den přestěhuje do města 180 tisíc lidí po celém světě. Jejich motivy jsou různé: práce, vzdělání, kultura nebo pohodlí. Experti odhadují, že do roku 2050 bude žít ve městech asi 70 procent z celosvětové populace. To na metropole přirozeně vytváří tlak. Zvyšují se nároky na infrastrukturu, dopravu i bydlení. Aby bylo možné narůstající požadavky a poptávku uspokojit, bylo by nutné vybudovat tak rozsáhlou městskou infrastrukturu, kterou naši předci tvořili čtyři tisíce let. Řešením se mají stát moderní technologie. Digitalizace, automatizace, chytré sítě a inteligentní řídicí systémy pořád víc promlouvají do duší velkoměst, ačkoli na první pohled nejsou změny viditelné.
„Města rostou a rozšiřují se. Musí se vyrovnat s celou řadou potíží, jako jsou dopravní zácpy nebo znečištěné ovzduší. Každé z měst je ale jiné. Konkrétní problémy, na něž je potřeba se zaměřit, nám pomáhají identifikovat data, která pomocí digitálních technologií sbíráme a analyzujeme,“ říká Klaus Heidinger, šéf City IT Solutions společnosti Siemens. Sběr dat z infrastruktury umožňuje městům lépe porozumět výzvám, jimž čelí nebo v budoucnu budou čelit. „Typicky jde například o informace, jak lidé využívají dopravu. Data umožňují městům identifikovat, jak využít moderní technologie tam, kde už není možné budovat další infrastrukturu,“ dodává Martin Powell, šéf divize Urban Development společnosti Siemens.
Jinak řečeno, aby města udržela krok s neustálým vývojem a rostoucí populací, musí efektivně využívat digitální technologie v infrastruktuře a správě budov. Nicméně aby měly chytré technologie smysl, musí fungovat ve správných oblastech a podle specifických požadavků konkrétních měst. „S mapováním potřeb pomáhá nástroj City Performance Tool. Více než 400 datových senzorů a přes 70 různých technologií hodnotí efektivitu budov, dopravy a technologií. Současně reportuje ekonomické a environmentální ukazatele napříč dopravou, budovami a energetikou,“ dodává Klaus Heidinger.
Například 40 procent dopravních potíží ve městech způsobují lidé, kteří hledají místo, kde by zaparkovali. Krouží v blízkosti svých kanceláří a rozhlíží se, kam by na několik hodin odložili své auto. V tomto ohledu mohou městům i řidičům ulevit inteligentní parkovací systémy. Jedním z nich je například Advanced Parking Management z dílny Siemens, který společnost představila na barcelonském veletrhu. Systém je založený na radarových senzorech, které po celém městě sledují obsazenost parkovacích ploch. Veškerá data jsou předávána do centrálního systému a městské orgány tyto informace mohou využívat v reálném čase, například prostřednictvím chytrých telefonů nebo automobilových navigací. K monitorování prostoru slouží vysokofrekvenční snímače, které je možné umístit třeba na lampy pouličního osvětlení.
Barcelona do své dopravy postupně začleňuje také chytré semafory, které umožňují optimalizaci počtu zelených světel na vytížených trasách, jež jsou identifikovány na základě monitorování provozu. Tady se znovu dostáváme ke klíčovému předpokladu chytrých měst, tedy ke shromáždění a analýze poměrně velkého objemu dat. Chytré semafory také na základě GPS zvýhodňují například vozidla IZS a umožňují tak záchranné službě dostat se k nehodě bez zbytečného zdržení.
Hotel dýchá, jak hosté potřebují
Pro pravidelný tep města je klíčová elektřina – bez ní nebudou fungovat senzory, nerozjedou se rychlovlaky ani metro. Energetika celosvětově směřuje ke stále větší decentralizaci. Příkladem jsou fotovoltaické panely na střeše budov, které elektřinu vyrobí v místě, kde je hned spotřebována. Solární panely nebo větrné elektrárny jsou dnes už víceméně standardem, výzvou, na kterou se odborníci soustředí, je ukládání elektřiny.
Jedním ze zařízení pro uložení a následné využití elektrické energie je například systém Siemens Energy Storage nebo-li Siestorage. Dodávky elektřiny dokáže obnovit bez ohledu na ostatní zdroje, a zvyšuje tak nezávislost v lokálních nebo autonomních sítích. Základem této technologie je modulární bateriový systém, který využívá výkonové Lithium-ion baterie, spínací a výkonovou techniku, model pro vyvedení výkonu, vývodový transformátor a řídicí systém SIMATIC. Ten zahrnuje řízení, chránění, monitorování a sběr dat pro požadované analýzy, diagnostiku dodané technologie nebo zapojení do decentralizovaného řízení.
Velký objem elektrické energie zkonzumují především budovy: v zimě potřebují vytápět, v létě chladit, je třeba zajistit výměnu vzduchu i osvětlení. Budov, které si spotřebu energií řídí, celosvětově přibývá. A nechybí ani v Barceloně. Nedaleko výstaviště na Plaça d’Europa stojí Hotel Renaissance Fira. Na první pohled nenápadnou stavbu zdobenou světlešedou fasádou inspirovanou palmovými listy navrhl architekt Jean Nouvel. Dvě věže vysoké 110 metrů jsou spojené panoramatickou restaurací a terasami obrostlými zelení. V hotelu je 357 pokojů rozmístěných mezi 27 patry.
Inteligentní systém komplexního řízení Desigo, který budovu spravuje, zůstává hostům skrytý. Kontroluje distribuci tepla, chladu nebo vody. Shromažďuje a analyzuje data z 850 bodů rozmístěných po celé stavbě. Hotelový systém komunikuje s klimatizací a podle potřeby se přepíná do režimu stand-by, pokud host v pokoji není. Kontrolní systém KNC má zase na starosti osvětlení pokojů i společných prostorů, stejně tak se stará o větrolamy, které chrání otevřené terasy před náporem větru. Dodejme, že systém Desigo podporuje celou řadu standardních komunikačních protokolů a umožňuje stahovat data ze všech subsystémů vybavených snímači a měřiči a v jednoduché formě je prezentovat obsluze systému.
Nové technologie ve staré infrastruktuře
Hotel Renaissance Fira je jen pár kroků od stanice metra linky 9, o kterém jsme se už zmínili. Obyčejné metro, do kterého vstupují obyčejní lidé. U schodů vás do nosu uhodí vůně marihuany. Ve velkoměstě nic zvláštního. Při čekání na platformě oceníte průhlednou clonu, která odděluje nástupiště od kolejí. Když vlak bez řidiče zastaví, clona se automaticky otevře. Automatizovaná podzemní dráha vás doveze třeba k univerzitě v centru města nebo k letišti. Linka zatím jezdí na dvaceti kilometrech a zastavuje na patnácti stanicích. Dalších osmnáct kilometrů se staví. S délkou 47,8 kilometrů by se už během tří let měla linka 9 stát nejdelším evropským metrem, které se obejde bez řidiče.
Proměna běžného města v chytré s sebou nepřináší potřebu masivní přestavby. Jde především o integraci inteligentních řešení do stávající infrastruktury s cílem posílit efektivitu dopravy, ale třeba také budov nebo energetických systémů. Tyto kroky mají zlepšit životní prostředí, zvýšit bezpečnost ve městech nebo jejich ekonomickou konkurenceschopnost.
A tak zatímco v podzemí Barcelony projíždí metro bez řidiče a z Madridu se do katalánské metropole řítí vlak rychlostí 300 kilometrů za hodinu, zvony chrámu Sagrada Familia se rozehrají tradiční zvonkohrou. Jedno vedle druhého.
Autor: Jana Poncarová, zdroj
