IoTea: První průmyslový hackathon měnil mindset lídrů trhu

Máte 24 hodin na to, abyste našli způsob, jak využít konceptu internetu věcí v průmyslových aplikacích. Propůjčíme k tomu relevantní data, schopné mentory z oboru, a když se to podaří, dostanete od nás atraktivní ceny. Tři, dva jedna start, čas běží…

Koncept hackathonů není nijak zásadně nový, čím však vynikl projekt nazvaný IoTea (a já pořád tvrdím, že spíše se účastníkům hodila káva, nežli čaj), je jeho průmyslový rámec a míra zapojení předních hráčů na poli průmyslové digitalizace.

Svým pojetím je zřejmé, že se jedná spíše o studentskou soutěž. Klíčové však je, že soutěžící nejsou svázáni běžnými konvencemi průmyslového klišé, že něco prostě nejde. Například už základní premisa aplikovaná v průmyslové praxi by zřejmě vyvolala v interních týmech průmyslových podniků hromadné zděšení a pohrůžky výpovědí. Přeci jen vymyslet něco nového za jeden den… to nejde. Ale jde, a o tom byl první průmyslový IoT hackathon v České republice, který proběhl ve dnech 8. a 9. března v Praze.

Na počátku byla data

Uveďme však vše trochu do souvislostí a pár faktů na pravou míru. Od celkem 19 přihlášených týmů se neočekávalo, že si sednou do kroužku a začnou vařit z vody. První známou proměnou v řešení bylo zadání, kterých bylo možné zvolit hned několik. Pro zjednodušení zůstaneme u těch nejprůmyslovějších, které zněly například, zdokonal turbínu, zrychli výrobu či zlepší údržbu.

Ty, stejně jako druhý podstatný faktor možného úspěchu, tedy mentory, zajišťovaly partnerské firmy hackathonu. Jejich výčet byl značně širší, ale pro ilustraci jmenujme například Škoda Auto, Ernst & Young, Siemens či SKF. A právě tyto subjekty poskytly ještě třetí, možná ten nejpodstatnější element v této křížové výpravě proti zažitým průmyslovým konvencím. Tím byla data a nástroje pro jejich efektivní využití, bez čehož by koncept průmyslového internetu věcí nemohl být využit naplno.

„Všude se mluví a píše o internetu věcí, či internetu všeho. Kde však stále vidíme rezervy je právě využití tohoto konceptu v průmyslu,“ uvedl základní hnací myšlenku uspořádat hackathon jeho pořadatel Tomáš Studeník známý z CEE Hacks a dále dodal, „Pro běžného člověka často průmysl představuje obří elektrárny, turbíny, prostě nepřístupné záhadné celky. Celá planeta ale stojí a padá s průmyslem. Jestli chcete změnit budoucnost lidstva pozitivním směrem, musíte začít od průmyslu.“

Ve své úvodní řeči směrem k řečníkům dále upozornil na fakta, která podtrhovala jeho slova, protože právě průmysl (společně s budovami a dopravou) jsou největším zdrojem plýtvání energiemi, které ne vždy jsou nevyčerpatelné.

Sláva vítězům, čest monitoringu strojů

Jak už bylo dříve řečeno, účastníci soutěže se nikdy nesetkali se skutečnou praxí průmyslových podniků. Zajímavé tedy bylo, které projekty u nich hrály prim. Sběr, vizualizace a další využití dat ze strojů či výroby eskalovalo mezi tématy vhodných hacku nejčastěji. A právě tyto projekty nakonec uspěly nejvíce. Docela zajímavě to kopíruje právě nejčastější potřeby skutečných průmyslových firem.

Hlavní cenu Hackathonu získal a absolutním vítězem se stal tým nazvaný Student Dreamers. Jejich sny se přetavily v reálně aplikovatelné řešení nazvané Machine Guardian. Úkolem této „krabičky“ plné čidel je ohlídat práci průmyslových robotů. „Tak nějak si všichni myslíme, že v budoucnosti stroje vyřeší všechno. Ale, jak ukazuje naše krabička Machine Guardian, tak i roboty je potřeba hlídat,“ uvedli praktické užití budoucí vítězové při obhajobě svého řešení před porotou a dodali, „Je to takový detektor pravdy pro roboty. Od fabrik po sklady, naše řešení dokáže odhalit včas problémy mechanických strojů v průmyslu a ušetřit tak miliony ve výrobě.”

Prediktivní údržba v hlavní roli

Řada týmů využila pro své nápady platformu Siemens pro průmyslový internet věcí MindSphere. Firma samotná svou cenou ocenila tým nazvaný Bublinky bublinky za aplikaci pro prediktivní údržbu nazvanou MachineMedic.

„Průmyslový internet věcí a datová analytika jsou hnacím motorem inovací a nabízí prostor pro uplatnění nejen mladé generace,“ uvedl František Podzimek, Business Development Manager společnosti Siemens. Dle jeho slov sám na počátku neměl úplně přesnou představu, co od týmů čekat. O to více však neskrýval své nadšení. „ IoTea hackathon má za cíl otevřít účastníkům dveře do českého průmyslu a pomoci jim navázat důležité kontakty. Věřím, že právě MindSphere je k tomuto vhodný nástroj”

Vítězná aplikace, kterou v systému MindSphere vytvořili, dokáže provozovatelům výrobních strojů a zařízení přesně poradit, jak mají své stroje udržovat. Využívá k tomu prediktivní analýzu dat, které získává ze senzorů. Aplikace umí ušetřit náklady na údržbu, omezit riziko neplánovaných odstávek a přesně určit, jak kvalifikovaný pracovník má údržbu provést. Řeší problém, jak dostupná data převést do srozumitelných a jasných informací, podle kterých se dá rychle a spolehlivě rozhodovat. Manažeři díky aplikaci MachineMedic v reálném čase získávají snadno pochopitelnou informaci o tom, co je potřeba udělat a kolik to bude stát.

„MindSphere je skvělá platforma pro analytiku dat a vizualizaci predikcí. Pro běžného uživatele však může být nesnadné na základě informací přímo ze systému rozhodovat. Naše aplikace MachineMedic poskytuje jasné, srozumitelné a přesné informace v uživatelsky příjemné formě. Manažerům umožní rozhodovat včas, správně a s jasnou informací o tom, kolik údržba bude stát,“ uvedl Tomáš Gatial, člen týmu Bublinky bublinky.

A zase ta diagnostika

Také společnost SKF ocenila aplikaci, která si vzala na paškál lepší diagnostiku strojů. Jejich výzva s kódovým označením Machine Health zněla zjednodušeně takto: Jednoduše zpřístupni data o stavu strojů jejich provozovatelům. Na základě skutečných provozních podmínek kritických zařízení jsou definovány klíčové indikátory výkonu. Tyto ukazatele pomáhají snižovat celkové náklady na vlastnictví provozních zařízení podniku.

Hackerům při řešení výzvy pomáhal mentorský tým SKF. Poradit se mohli s Janem Vlasákem, který je v SKF manažerem aplikačního inženýrství, Martinem Kubáč, vibrodiagnostikem a Ivanou Zelovou, manažerkou kvality.

„Účast zde pro nás byla velká výzva. SKF je v oblasti předávání informaci z analýzy dat již poměrně daleko,“ uvedl Kubáč, který dále vysvětloval, že je lákala možnost náhledu zvenčí. Zejména pak v oblasti, jak správně tyto své schopnosti vizualizovat a ve správné podobě předávat zákazníkům. Ocenil také možnost zkusit pracovat s běžnou denní praxí s náhledem lidí úplně zvenku.

SKF týmu nejen pomáhala, ale také finální práci posuzovala – David Poláček, generální ředitel SKF CZ, byl součástí poroty. Výhru získal tým s názvem N3RD5, jehož součástí byl Jakub Nový, Oleg Musijenko a Jakub Škrabánek. Jejich řešení spočívalo ve vytvoření přehledného webu a aplikace, kde byla získaná data vizualizována ve formě pro příslušného pracovníka lehce čitelné – čímž plně dostál očekávání, které před začátkem hackathonu vyslovil Kubáč.

Prvky údržby s sebou nesla také myšlenka týmu CyberDroneTechnology, kterou ocenila společnost Škoda Auto za nápad chytré mobilní aplikace pro údržbu výrobních zařízení. Cenu ATOS pak získala ještě skupinka nazvaná DataAI, která si kladla za cíl měřit a sledovat data ve výrobě pomocí algoritmů.

Svou cenu udělila také poradenská špička EY, jež se věnuje koncepčně také právě problematice Průmyslu 4.0, jejíž je IoT stavebním kamenem. Znovu tak ocenila absolutního vítěze, tým Studen Dreamers. „EY se podpoře různých hackathonů věnuje dlouhodobě, ale svým průmyslovým pojetím tento považujeme za opravdu unikátní,“ uvedl Jan Burian, odpovědny v Ernst & Young právě za divizi pokrývající právě změny v průmyslových paradigmatech v důsledku digitalizace. Největší očekávání od IoTea sám měl opět ve hledání nových talentů a jiného pohledu pro průmyslové projekty.

A tímto malá omluva za nápad – natočíme to video na terase, bude to vypadat dobře (Jan Burian, EY o prvním průmyslovém hackathonu):

Průmyslová budoucnost na ramenou generace Z

Tomáš Studeník, inovátor a organizátor hackathonu, shrnul v závěru akci těmito slovy: „Ukázalo se, že český průmysl má před sebou skvělou budoucnost. Mladí lidé se nebojí řešit velké problémy moderního světa jako energetika, doprava či průmysl. Firmy jen musí umět dobře studentům objasnit, jak mění svět k lepšímu.”

Nezbývá než doufat, že na příkladu úspěšného hackathonu a obecně příkladné spolupráci s mladými talenty lze vypozorovat, jakou cestou se může tuzemský průmysl dále vydat. Nejen, že tyto schopnosti potřebujeme přetavit v další posun. Je spíše potřeba si uvědomit, že právě takovéto týmy asi nejlépe tuší, s jakými nástroji by ideálně měla pracovat nová generace pracovníků, kterou, jak dokazuje vítězný projekt, jen tak roboty plně nenahradí…

Více informací o akci naleznete na www.iotea.cz

Autor: Lukáš Smelík, zdroj