Smart Metering v Brně – nevyužitá IoT příležitost?

Když v roce 2019 veřejně oznámily Brněnské vodovody a kanalizace (BVK), že ve své síti začínají s instalací vodoměrů s dálkovým odečtem, byla to jistě dobrá zpráva pro všechny příznivce IoT.

Mezi největší přínosy dálkového odečtu patří:

  • jednoduchý náhled na stav vodoměru přes webovou aplikaci
  • neustálý přehled o množství spotřebované vody
  • možnost dálkového odečtu bez vstupu k zákazníkovi
  • prevence ochrany majetku rychlou detekcí úniků vody
  • snižování ztrát vody – pozitivní vliv na životní prostředí
  • ochrana zásob vodních zdrojů – spotřeba bez plýtvání

Jak to funguje

Samotný odečet probíhá za pomocí pulsního odečítacího zařízení. To počítá počet impulzů, které představují hodnotu proteklého množství vody a v předem stanoveném časovém intervalu zařízení následně odešle získaná data do sítě, ze které data putují na servery.

V praxi se jedná o 4 odečty v průběhu 24 hodin. Životnost modulu je garantována na 7 let – po této době je kapacita baterie vyčerpána a je nutné ji vyměnit. Jelikož fakturační vodoměry musí dle zákona po šesti letech provozu projít pravidelnou kalibrací, je vhodné při výměně vodoměru vyměnit i radiový modul s novou baterií.

Používané moduly mají dosah až 15 km ve volném terénu, v husté zástavbě pak do 2 km. Zařízení mají krytí IP65 a splňují požadavky normy ČSN EN 61010-1. Vysílací výkon je 0,5W a vysílání probíhá obvykle jednou za 60 minut v délce 2 sekund.

Projekt předpokládal zprovoznit prvních 6 000 Smart vodoměrů pro odběrná místa s vyšší spotřebou vody do konce roku 2019. Tato odběrná místa údajně představují cca 80 % celkové spotřeby vody v městě Brně. Ve výroční zprávě za rok 2018 je uvedeno, že již v roce 2018 bylo osazeno 625 míst vysílači dálkového odečtu – pravděpodobně v rámci pilotního provozu. V roce 2019 přibyla možnost pořídit si dálkový odečet i pro běžné zákazníky společnosti mimo harmonogram plánované implementace.

Zdroj: SUEZ

Technologii dálkového odečtu spotřeby je přitom možné přímo nainstalovat pouze na kompatibilní vodoměry. Ne všechny tuto podmínku splňují a proto BVK ve spolupráci s městem Brnem začaly nahrazovat stávající vodoměry novějšími typy.

Zkušenosti z reálného provozu

Přes poněkud krkolomný způsob, jak smart vodoměr získat (nutno ručně zaslat požadavek na instalaci a tím se spustí proces na několik týdnů až měsíců, než vám pracovníci vodoměr osadí dálkovým odečtem), proběhne vše v pořádku a bez komplikací. Po osazení vysílačem je během cca 14 dnů zprovozněn i přístup k datům v rozhraní zis.bvk.cz.

Zde bohužel narážíme na hlavní úskalí celého systému. Práce s naměřenými daty neprobíhá v hlavním frontendu BVK, ale kliknutím na ikonku smart meteru dojde k přesměrování na stránky http://cz.sitr.suezsmartsolutions.com/eMIS.SE_BVK, z čehož plyne, že dodavatelem technologie je francouzská společnost SUEZ. Ta zřejmě ve svém ekosystému poskytuje prostor pro aplikace jednotlivých poskytovatelů. S největší pravděpodobností je rozhraní společné a klienti mohou měnit své aplikace pouze vizuálně a s ohledem na lokalizaci.

Pokud je tomu skutečně tak, nemůžeme společnosti BVK vytýkat poněkud zastaralý design a chybějící moderní funkce, na které jsme zvyklí z konkurenčních systémů. Předně se jedná o XML výstup (export do PNG a formátů Excel považujeme za dávno překonaný) a zejména o možnost dostat se údaji o stavu vodoměru z externí aplikace.

Fakticky tak můžeme zapomenout na skutečnost, že se ke stavu vodoměru dostaneme jinak než přihlášením na zis.bvk.cz a následným klikem na ikonu smart meteru, neboť přístupový token se každých 24 hodin mění. To považujeme za velký nedostatek a podobná uzavřenost systému znemožňuje jeho plné využití a napojení na nadřazené řídící systémy, ať již BMS či chytré instalace.

Zdařilý je však statistický přehled spotřeby, grafy, vizualizace rozložení spotřeby do dnů v týdnu i dle ročních období.

Z našeho pohledu (jako propagátorů LPWAN sítí) se může jevit zvláštní volba dodavatele technologie. Pomineme-li fakt, že se jedná o zahraniční společnost (SUEZ), v dobách masivního rozvoje LPWAN sítí byla zvolena frekvence přenosu 169MHz. I v roce 2017, kdy IoT sítě zdaleka nepokrývaly celou republiku bylo již Brno pokryto všemi sítěmi Sigfox, LoRaWAN i NBIoT:

Pásmo 169,4 až 169,8125 MHz je však chráněné nelicencované frekvenční pásmo vyhrazené pro dálkové odečty v EU. Jedná se o radiovou síť s dlouhým dosahem a vyšší průchodností stavebními konstrukcemi. Mezi odborníky je to údajně nejuznávanější frekvence pro měření stavů vody.

Spolupráce českých firem se společností SUEZ ohledně dálkových odečtů je datována od roku 2015 a její technologie využívá mimo Brno, také Ostrava, Šumperk, Zábřeh, Mohelnice, Benešov, Sulice, Vlašim, Jablonný, Pardubice či Břeclav.

Zdroj: SUEZ

Vrátíme-li se zpět k možnosti nasazení LPWAN (sub-GHz) sítí, je také velmi pravděpodobné, že v dobách, kdy došlo k rozhodnutí o nasazení technologie dálkového odečtu, ještě v ČR nebyl takový poskytovatel technologií LPWAN, který by zajistil vše potřebné k nasazení v terénu i cloudu. Nicméně jistě by to byla výzva a firma BVK (spolu s městem Brnem) mohla být první a tento ekosystém dále prodávat, tak jako to dělají Francouzi. Velký zájem o spolupráci by jistě měly i firmy jako Simplecell, České radiokomunikace a Vodafone. Pro pořádek – Sigfox a LoRaWAN ve své síti dálkového odečtu využívá česká firma IoT.water s.r.o.

Ať tak či onak, síť chytrých vodoměrů v Brně již existuje a rozrůstá se, za což patří firmě BVK velký dík. Nezbývá než doufat, že neusne na vavřínech a vyhoví soudobým požadavkům na práci s daty a umožní zabezpečený přístup k aktuálnímu stavu vodoměru. Dále by mohl být vylepšen systém žádostí o smart vodoměr – například on-line aplikací s možností zadání a sledování stavu žádosti.

Mobilní aplikace (iOS, Android) by též nebyla nemoderní a mohla by kombinovat údaje vlastního vodoměru s čísly aglomeračními za účelem rozšíření povědomí o ekologii a snižování spotřeby vody.

– redakce –

Poznámka redakce: článek byl 5.2. zaslán společnosti BVK k vyjádření, do publikace článku jsme však neobdrželi jakoukoli zpětnou reakci.

Zdroje: