Hardwario: přístroje a systémy české firmy se díky využití IoT prosazují v zahraničí

Prevence chyb ve výrobě automobilů, monitoring stavu stromů v lese, ale také péče o seniory v hospicech, vše pomocí internetu věcí. To vše nabízejí přístroje a systémy české firmy Hardwario, která se úspěšně (s přispěním agentury Czechinvest) prosazuje nejen doma, ale také ve Velké Británii.

„Už na začátku jsme zvolili jasný koncept – my se staráme výhradně o hardware a konektivitu, nikoli o jeho konečné využití. To necháváme na našich partnerech, kteří si u nás produkty a služby objednávají,“ vysvětluje spoluzakladatel firmy Lukáš Fabik. „Je vcelku jedno, zda se partnerská firma zabývá průmyslem, zemědělstvím nebo třeba sociálními službami, do toho my vůbec nemluvíme a nevidíme – prostě si vysvětlíme, co potřebují, a podle toho upravíme nabídku na míru. Tenhle přístup má velkou výhodu – obě strany se věnují tomu, co doopravdy umějí, což je ideální cesta k povedenému výsledku.“

Než se začneme bavit o jednotlivých projektech, mám jednu technickou otázku. Ve světě internetu věcí se v posledních letech odehrála malá bitva komunikačních formátů, do níž se zapojil především Sigfox, LoRA a NB-IoT, a následně se očekávalo, že vše smete nová technologie 5G a stane se hlavním standardem. Jak to vidíte vy, jaký systém používáte především a jaký má podle vás nejlepší budoucnost?

My celým tím procesem prošli od začátku, takže s jednotlivými formáty máme spoustu zkušeností. V počátcích internetu věcí dominoval Sigfox a my ho pochopitelně též používali nejvíc, poté jsme přibrali LoRA a NB-IoT. V současné době už u nás tyhle dvě mladší technologie převažují. Nedá se ovšem říct, která z nich je obecně lepší – záleží na typu projektu, především na druhu a počtu připojených zařízení. V současné době záběr rozšiřujeme o relativně novou technologii LTE-M, což už je v podstatě předstupeň 5G.

A mají podle vás pravdu ti, kteří tvrdí, že 5G časem starší technologie spolkne a zůstane jako jednotný standard?

Nejnovější vývoj ukazuje, že v rámci 5G frekvencí skutečně půjde dosáhnout toho, co má pro internet věcí největší význam – tedy nízkého objemu přenášených dat a především velmi nízké spotřeby energie, protože baterie v senzorech a dalších zařízeních musí vydržet někdy i celé roky. A v takovém případě se dá celkem jasně čekat, že 5G skutečně převládne a konkurenční systémy vytlačí, tedy přinejmenším na národní a mezinárodní úrovni. V lokálním měřítku se podle mě velmi pravděpodobně udrží i LoRA, fungující na trochu jiném principu než ostatní technologie.

V čem je její výhoda oproti 5G?

Pokud si systém vystačí s malým, vskutku lokálním dosahem, pak je LoRA podstatně levnější. My ji používáme v případě, že klient vyžaduje konektivitu na malém prostoru, například v továrně, a zároveň chce tenhle prostor pokrýt velkým množstvím senzorů a dalších zařízení. Pakliže není nutné napojit systém na nějaký vzdálený centrální pult a všechno se opravdu odbývá v rámci jednoho továrního areálu, umí LoRA výrazně ušetřit náklady.

Pojďme ke konkrétním projektům, kterým se věnujete. Jaký z nich momentálně považujete za nejzajímavější?

Momentálně si asi nejvíc cením spolupráce se startupem Statotest, který se věnuje především statickému monitorování mostů a zdí a jejich preventivní ochraně. Firmu založil její současný generální ředitel Petr Klokočník pod vlivem dvou tragických událostí – pádu Trojské lávky přes Vltavu a zřícení dálničního mostu v Janově v Itálii. Kromě toho firma hlídá i průmyslové haly nebo střechy a k tomu všemu používá náš hub Chester – tedy modulární systém, do kterého umíme připojit senzory všeho druhu od teploměrů a vlhkoměrů přes tenzometry až třeba pro nejrůznější průmyslová čidla.

Čemu se Statotest věnuje konkrétně?

K jejich nejvýraznějším projektům patří monitoring Železničního mostu v Praze mezi Smíchovem a Výtoní, což je velice cenná a zároveň ohrožená technická památka. V současné době se firma začíná prosazovat i v zahraničí. My jim dodáváme hardware a konektivitu, software si píšou sami. Chester je velmi šikovný systém umožňující spoustu variant automatizace, robotizace nebo třeba jen vizualizace, záleží jen na tom, co klient potřebuje.

Abych se vrátil k tomu úvodnímu tématu, jaké přenosové technologie Chester využívá?

V současné verzi NB-IoT a LoRA, v chystaném provedení i LTE-M. Takže je celkem univerzální a dobře vybavený i do budoucna.

Statotest je očividně vaše srdcovka, obecně se ale o vás ví spíše díky jinému projektu, tedy díky spolupráci s automobilkou Škoda. V čem spočívá ten?

Tenhle projekt se rozjel díky naší úspěšné spolupráci s Microsoftem, využili jsme v něm systém Andon. To je v rámci průmyslové výroby velmi známá technologie, používá se k jednoduchému sdělování informací o stavu pracoviště, většinou má podobu úplně obyčejného semaforu se třemi barvami. Zelená znamená, že vše funguje v pořádku, oranžová značí problém a červená poruchu. Spousta systémů to hlásí sama, ale v nedostatečně automatizovaných provozech to není možné, takže technologie vyžaduje lidskou obsluhu. A právě v těchto místech naše systémy Škodovce pomohly – v počátcích spolupráce jsme použili stavebnici Tower, dnes už se tam využívá osvědčený Chester.

Škodovka ovšem není vaším jediným klientem v automobilovém průmyslu. Vaše služby využívá i koncern TPCA, tedy Peugeot, Citroen a Toyota…

I tady jsme napřed použili stavebnici, ale tenhle projekt je zaměřený na něco trochu jiného – na preventivní údržbu v rámci Průmyslu 4.0. Funguje to velmi jednoduše, základem systému je externí teploměr připojený k motoru stroje na tovární lince. Je to skvělý důkaz, že za málo peněz lze získat hodně muziky – ta technologie je v zásadě primitivní, ale naprosto funkční, protože většina závad se hlásí právě teplotními výkyvy dlouho předtím, než se nějak viditelně projeví. A k jejímu měření opravdu nejsou zapotřebí žádná drahá měřicí zařízení.

Máte nějak vyčísleno, kolik firma může ušetřit, když si takovou jednoduchou technologii nainstaluje? Když se náklady na její pořízení a instalaci porovnají s případnými důsledky výpadků, jimž preventivní údržba dokáže zabránit?

Přesně si na to číslo nevzpomínám, ale objevilo se v jedné prezentaci pro japonské šéfy automobilky a udělalo na ně docela dojem, protože pořizovací náklady na naše zařízení dělaly nějakých 500 eur a předpokládané úspory byly samozřejmě mnohem vyšší. Každé zastavení linky stojí desítky nebo i stovky tisíc.

Dalším projektem, který prezentujete na svém webu, je měření vlivu teploty a vlhkosti na prostředí v britských lesích. Najednou jsme úplně jinde než v továrně, jak prostředím, tak geograficky…

Expanze do Británie byla opravdu velký úspěch a já za ni musím poděkovat agentuře Czechinvest, ta nám s ní hodně pomohla. I díky ní se nám tam podařilo založit zahraniční pobočku Hardwario Ltd., máme tam zaměstnance a podobně. Během pandemie se dříve čilé styky samozřejmě trochu utlumily, ale teď už se těšíme, až se zase v plné síle obnoví. Ten lesní projekt probíhá ve spolupráci s britským ministerstvem zemědělství a jeho výzkumnou agenturou Forest Research. Ti mají po celé Británii síť vlastních lesů a v nich zkoumají, jaký vliv mají přírodní podmínky na růst stromů a jak naopak vývoj lesa ovlivňuje okolní prostředí. Naše technologie jim pomáhá k efektivnějšímu sběru dat.

Do té doby tam žádné podobné řešení neměli?

Samozřejmě že ta data sbírali, na tom jsou celé ty výzkumné lesy postavené, ale neměli to automatizované – v určitých časových intervalech do těch lesů posílali zaměstnance a ti se vraceli s daty na flashkách. My jim nabídli hardwarový systém postavený na technologii NB-IoT, který jim tyhle cesty šetří. Měříme teplotu a vlhkost vzduchu i půdy, kromě toho používáme dendrometry – to jsou přístroje, které měří růst kmene stromů. Co s těmi daty výzkumníci dělají, do toho už nevidíme, ale spolehlivě jim je dodáme.

U nás lesní správa nebo majitelé lesů o nic podobného zájem nemá? To mě trochu překvapuje…

Zatím kupodivu ne, i když jsme čekali, že se někdo ozve. Patrně to naráží na byrokratické obtíže. Ale jeden z našich partnerů před lety začal měřit data související s kůrovcovou kalamitou. Ta firma nabízela měření na normální komerční bázi a teď se jim to rozjíždí do trochu většího projektu, jmenuje se Woodlander. Používají naši techniku, víceméně shodnou jako v té Británii – teploměry, vlhkoměry, dendrometry a podobně. Věřím, že o nich ještě uslyšíme. Ale státní lesní management se zatím drží zpátky.

V Británii se zatím podílíte jen na zmíněném lesním projektu?

Ne, máme tam ještě jeden, kterého si hodně cením – tentokrát se netýká přírody ani tovární výroby, ale sociálních služeb. Jmenuje se RGS-Care a jeho provozovatelé využívají náš multisenzor Cooper k neinvazivnímu monitorování klientů v hospicech a domovech důchodců. Cooper je určený pro interiérové použití a kromě tradiční teploty a vlhkosti měří třeba stav CO2, volatilní organické sloučeniny, míru osvětlení a podobně. Sociální služby díky tímto monitorování zjišťují denní rytmus a návyky klientů, hlídají jejich spánek, díky tomu jim například mohou upravit čas a dávkování medikace a podobně. To považuji za nesmírně důležitý sociální projekt.

Článek vyšel na serveru Svět chytře, autorem je Rani Tolimat