Precizní zemědělství dělají precizní technologie, říká Adam Zlotý z CleverFarm
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
V tom prostředí se pohybuju od raného dětství. Můj otec byl agronom na farmě, kde jsme s bratrem trávili podstatnou část našeho volného času. Později jsme si tam brigádou vydělávali na studium. A u zemědělství jsme skončili i po škole.
V průběhu kariéry si samozřejmě nešlo nevšimnout nevyužitého potenciálu celého odvětví, které by šlo navést k mnohonásobně vyšší efektivitě. Tak vznikla myšlenka na založení CleverFarm – s využitím moderních technologii a letitých zkušeností se zaměřit na takové problémy, jejichž řešení posune dál nejenom farmáře, ale především životní prostředí. Snížit negativní environmentální dopady celého sektoru byl jeden z klíčových motivů při zakládání naší společnosti.
To je tedy cílem Vaší firmy?
Ano, CleverFarm se zaměřuje na udržitelné hospodaření a takovou formu zemědělství, která nebude zatěžovat životní prostředí.
Jak toho chcete dosáhnout?
Ideálně pomocí automatizace a jednoduše pochopitelných, přesných dat, která našim klientům přináší mimo jiné i významné ekonomické benefity.
Uvedu příklad: představte si farmáře, který na své farmě dělá posledních 50 let veškerá rozhodnutí na základě pouhého odhadu (stejně jako jeho předchůdci). Sice má hrubou představu o tom, že se věci, jako jsou klima, legislativa, ekonomické prostředí nebo cena komodit mohou měnit, ale přesně neví, do jaké míry.
My tato data interpretujeme a převádíme do takové podoby, která farmářům třeba řekne, co musí udělat pro to, aby měl vyšší výnos. A tento nárůst není pouze nějaký zanedbatelný zlomek – ve všech případech jsme dokázali snížit náklady až o 30 % a produkci zvýšit.
Těžištěm jsou tedy pro Vás moderní technologie…
Přesně tak, precizní zemědělství dělají precizní technologie. A ty nevznikají přes noc na koleni.
Tahounem našeho portfolia jsou satelitní data. Respektive způsob, jakým je dokážeme dále využívat. V roce 2017 a 2018 jsme posbírali vzorky rostlin, u kterých jsme vyhodnotili např. obsah chlorofylu nebo obsah vody. Tyto údaje jsme následně porovnali se satelitními snímky. A tady přichází naše unikum. Takto jsme dokázali vyvinout globální rostlinný model, který je použitelný kdekoliv na světě, a to pro jakoukoliv plodinu. S použitím umělé inteligence navíc neustále zlepšujeme naše výpočty, takže jsme rok po roce přesnější.
Tuto službu jsme vyvinuli s našim partnerem Gisat, který tato data i zpracovává. Jsme, alespoň tuším, jedna ze dvou firem na světě, která tuto službu aktuálně nabízí. Jejím výsledkem jsou informace nejenom o tom, co se aktuálně děje na poli, ale hlavně to, proč se tak děje. Jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska.
Další věcí je automatizace. Z běžné závlahy například uděláme inteligentní závlahu tím, že s pomocí senzorů získáme data o vlhkosti a teplotě půdy a vzduchu a na základě těchto dat přizpůsobujeme míru užité vody. To vše zcela bezdrátově a za rozumnou cenu.
Propojením těchto dvou oblastí jsme schopni vytěžit informace o obsahu živin nebo množství vody na povrchu i v kořenovém systému rostlin. Ty navíc dále porovnáváme s daty, která se týkají například srážkových úhrnů nebo výparnosti. Spojením satelitních snímků s inteligentními senzory tedy vzniká takový přístup k zemědělství, který lze bezesporu označit za ojedinělý.
Můžete shrnout, v čem se precizní zemědělství liší od toho klasického?
V precizním zemědělství využíváte sílu naměřených dat ve svůj prospěch. Tyto údaje vám totiž ve správný čas řeknou, co použít za prostředek, v jaké intenzitě a na jakém místě.
Představte si třeba pole o velikosti 50 hektarů. To je obrovský kus půdy, který bude ve většině případů vykazovat známky heterogenity, tedy rozdílný typ půdy, schopnost retence vláhy nebo dostupnost živin. Tyto podmínky samozřejmě způsobí v různých částech rozdílný výnos. My toto pole rozdělíme do několika zón, a to na základě jejich aktuálních potřeb a podmínek. A zemědělci na základě naměřených dat následně řekneme, v jaké části pozemku je například potřebné více hnojit, nebo kde je vhodné míru hnojiva snížit. Výsledkem je optimalizace – zemědělec použije méně vstupů a zároveň získá i výrazně vyšší výnos.
Smysl a význam vidíme i v automatizovaných závlahách. Dle průzkumu EPA US je prokázané, že se při zavlažování zbytečně plýtvá vodou, resp. to, že se spotřeba vody dá snížit až o 50 %. Závlahy se totiž nejčastěji spouští v pravidelných časových intervalech, bez ohledu na to, zda to půda aktuálně potřebuje či nikoliv. A to se netýká jen zemědělství, ale třeba i městských parků nebo golfových a fotbalových hřišť.
K čemu všemu se dají například využít senzory? Co vše dokáží měřit a jaká je jejich přidaná hodnota?
Senzor je výborný a tichý společník – v kostce bych ho popsal jako informátora, který celou dobu spí, přičemž se jednou za 30 minut probudí a pošle vám informaci o naměřené hodnotě. Potom zase usne. Navíc je zcela bezúdržbový a baterie v něm vydrží klidně i dva roky.
Těchto „informátorů“ používáme celou řadu. Půdní senzory kupříkladu zaznamenávají informace o vlhkosti a teplotě půdy, meteostanice naopak zaznamenává srážky, teplotu a vlhkost vzduchu nebo směr a sílu větru. Měříme i ovlhčení listu, na základě kterého predikujeme výskyt chorob a škůdců – agronom tedy s předstihem ví o tom, kdy a kde má aplikovat postřik tak, aby byl co nejúčinnější. Nabízíme i senzory do posklizňových skladů a sil.
Kdo všechno vaše produkty využije? Jsou určeny spíš pro malé nebo větší zemědělce?
Primárně se zaměřujeme na větší zemědělské podniky, ale naše technologie nalezly uplatnění i ve sklenících a foliovnících a ekologických zemědělců. Kromě zemědělství se potom jedná o městské parky – Praha 2 v nich například používá naše řešení inteligentních závlah. Dále jsou to i golfová a fotbalová hřiště.
Menší zemědělci sice netvoří páteř našeho podnikání, ale v portfoliu je máme také. A nutno podotknout, že s nimi máme skvělé vztahy.
Změnilo se za dobu Vašeho fungování něco v českém zemědělství?
V posledních pěti letech začínají zemědělci uvažovat udržitelně a nebojí se používat inteligentní řešení. Věřím, že za dalších 5 let budeme v tomto ohledu zase o krok dál.
V porovnání se zahraničím jsme ale přeci jenom o něco pozadu. Zejména v zemích bez dotační politiky je vyvíjen obrovský tlak na konkurenceschopnost a adaptace nových technologií je nejenom vyšší, ale především mnohonásobně rychlejší.
Prosazujete se také v zahraničí. Kde konkrétně jsou Vaše řešení nasazena?
Zajímavých zahraničních projektů je z poslední doby celá řada. V Jižní Americe naše technologie přinášejí úspornější zacházení s vodou. Některé země regionu se potýkají s dlouhodobým nedostatek vody a například v Chile je téměř celá zemědělská produkce pod závlahou a vláda vydává zemědělcům povolenky na maximální množství vody, které mohou ze zavlažovacích kanálů odčerpat. Naše řešení je nasazeno například v třešňových sadech, kde za celý loňský rok napršelo pouze 16 mm vody (pro srovnání v Praze je dlouhodobý průměr cca 550 mm). Extrémní výkyvy počasí jsou stále častější a s nimi i potřeba se na změny klimatu adaptovat.
Farmy v Jižní Americe často používají velké množství hnojiv a kvůli teplému a vlhkému klimatu i větší množství prostředků na ochranu plodin proti škůdcům a fungicidů. Například pěstitel rýže v Kolumbii utratí na vstupech přes 700 USD / 15.000 Kč na jeden hektar (což je dvakrát tolik co pěstitel pšenice v Česku). Každé procento úspor, které dokážeme prostřednictvím našich služeb dosáhnout, má velký dopad na hospodaření zemědělců a zároveň přispívá k udržitelnějšímu hospodaření s půdou. Když k tomu připočtete obrovskou rozlohu farem, dopad se multiplikuje. Například v Argentině se zabýváme efektivním zavlažováním a hnojením kukuřice, vojtěšky a sóji pod kruhovými závlahovými pivoty o průměru 1 km.
Zákazníkům v Sudánu nebo Keni pomáháme lépe hospodařit s vodou, jelikož se v těchto končinách jedná o otázku přežití, nikoliv pouhé “nice to have”. V Súdánu se jedná o farmu v poušti, naše řešení upravuje efektivitu zavlažování, a to kombinací senzorů a družicových dat. Na farmě v Keni napravujeme neúčinný management závlah a živin. Tamní zemědělci nemají žádné informace o porostu ani žádné dlouhodobější zkušenosti, vše proto dělají intuitivně. Rostliny jsou v kritických fázích stresované suchem, se nacházejí u nedaleké řeky. Farma se proto setkává s tragickými výsledky, jelikož ztrácí až 25 % výnosu. CleverFarm jim proto přináší informace, jak správně a efektivně využívat dostupné zdroje.
Co plánujete v blízké budoucnosti?
Plány máme veliké, a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu. Do roku 2025 chceme dosáhnout obratu 1 miliardy korun a postupně zavádět naše služby po celém světě. Naší ambicí je stát se symbolem pokroku v moderním zemědělství.
Článek vyšel na serveru Svět chytře
